New Jersey Devils B – Jabadabadoo Prosek 2:3
Góly: 4. min Hradílek Pavel; 45. min Weigl Jan; 55. min Guttenberg Roman;

Honzík se konečně uvolil otevřít svůj šuplík a podělil se s námi o jeho obsah. Konečně přibyly chybějící reportáže z posledních pěti zápasů. Hurááá.

Tak jsme před zápasem kalkulovali s bodem jako minimem pro reálnost záchrany v šestce, no a máme body dva! Přes noc nasněžilo a tak se hrálo „na bílo“. Sešlo se nás jako psů včetně našeho Deux ex Machina, Radka Pecky. Ten se totiž taky vždycky vynoří, když to nikdo nečeká a sehraje rozhodující roli v příběhu…

Hned zkraje dal Pavel gól na 0:1, to jsem zrovna na střídačce koukal, kde co lítá, takže jsem tu situaci neviděl. Za tohoto stavu se soupeř snažil hrát fotbal a ještě do poločasu otočil skóre, vždy po našich stupidních chybách. S druhým gólem v naší síti propukla u soupeře epidemie choroby „Itálie“ – tzn. kromě zdržování a kouskování hry opravdu častým střídáním přidali ještě výsměch naší bezmoci se tomu nějak účinně bránit. Poločas jsme tedy prohráli 2:1. Byly tam zase nějaké tyče a vynikající šance ke skórování, ale… však víte, štěstěna s námi halt letos nekamarádí…

Druhou půli jsme se pilně snažili o vyrovnání, i přes frustraci některých jedinců (mě nevyjímaje) z čím dál horšího výkonu sudího. Nutno je ale přiznat, že poškozen se může cítit i soupeř, sudí to prostě j*bal na obě strany a jednu absurditu vršil na druhou… Nevím proč, ale asi 15 minut před koncem zůstal Pavel při našem vhazování totálně nekrytý kýmkoliv ze soupeřů, takže jsem se modlil, ať to, proboha, nehodím jinam – a ejhle, Pavel, opět hlavou, srovnal na 2:2. To nám mohlo za jistých okolností stačit, nicméně s jídlem roste chuť a tak jsme pokračovali ve snaze o zteč soupeřovy branky – zejména Pecoun byl v soubojích s gólmanem velmi agilní a na těžkém terénu ho ohrožoval asi nejvíce z nás, někdy ke škodě týmu, kdy místo přihrávky do „prázdné brány“ volil raději zakončení. Sudí nám upřel chvíli před koncem penaltu, po neoddiskutovatelném faulu právě na Radka, ale nakonec jsme se přeci jen radovali – 3 minuty před koncem Pecoun doslova propasíroval balon do branky a přiblížil nás tak k vítězství, které jsme i přes závěrečný velký tlak NJ uhájili. Vítězství o to sladší, že nějakých 50 minut jsme museli snášet výbornou zábavu na náš účet, kdy nepřesné výroky rozhodčího a naše následná nelibost budily v táboře soupeře veselí. Ale konec dobrý, všechno dobré, jak se říká – teď budeme čekat, co hráli ostatní a s čím půjdeme do posledního kola…

Zápis rozhodčího:
Velice bojovné utkání, kde si soupeři nic neodpouštěli.