Jabadabadoo Prosek – Alej FK B 0:3
Branky: 15. 60. J. Svátek, 21. I. Karhan

Další políček do tváře jsme utržili od Aleje B, která nás dokonale předčila v důrazu před brankou a produktivitě. Na tyče a břevna se nehraje, takže góly vstřelil pouze soupeř a nutno říci, že zaslouženě, prostě chtěli víc. Soupeřovy standartky bráníme jako ponocní a Martin prostě všechno nechytí. Nějakou tu šanci jsme měli, ale na 3 góly to stejně nebylo, tudíž prohra naprosto zasloužená.

Něco je hodně špatně – nikdy jsem nezažil, aby jsme se okamžitě po zápase všichni sebrali a jako smrad mlčky zmizeli z areálu hřiště, jen s pozdravem na půl huby a pohledem do země… Jediné pozitivum vidím v tom, že Matěj, ačkoliv byl v trestu za ČK a musel kvůli tomu utéct od domácích povinností, se přišel aspoň kouknout, i když nemohl hrát. Náš další potrestaný hráč, Roman V., se naopak angažoval na lavičce soupeře, a jak jsem později slyšel o Pavla, daleko více, než by bylo zdrávo… Je hezké mít kamarády v soupeřově kádru a nedělat, že je neznám, ale načasování a formu bych asi zvolil trochu jinak. Ale vlastně je to jen další kamínek do mozaiky našeho „týmového ducha“, takže se nic zvláštního nestalo. Na hřišti jsme ještě nezískali ani bod a já marně vzpomínám na alespoň podobnou naši výsledkovou a herní krizi. Propad tabulkou je hlubší a hlubší, sedmá liga již otevírá svou náruč…

Co napsal rozhodčí?
Bez branek se vyhrávat nedá a tyčky ani břevna se nepočítají. O tom se přesvědčil celek domácích. Alej nepředvedla nic oslnivého, ale dala tři branky a to na zisk dvou bodů v pohodě stačilo.

Jabadabadoo Prosek – 64! FC Kobylisy 2 : 3
Branky: 26. S. Bejlek, 46. R. Pecka – 12. M. Valo, 27. 42. J. Vaněk

Na pláže Rudého moře se ke mě donesl pouze výsledek, takže záleží na některém z aktérů (může být i z týmu Kobylis ), zda se k zápasu šíře vyjádří a zašle report na můj mail, či ho vloží do komentáře pod můj příspěvek.

Tak Honza se po měsíci rozhoupal:
Konečně jsme podali výkon hodný pochvaly. Velkou měrou se o to zasloužil Pecoun, který se na nás zase jednou přišel podívat – podržel vepředu balon a ostatní tak měli čas se mu nabídnout do přihrávky. Na první soupeřův gól (námi opět darovaný, to už je k pos*ání) odpověděl téměř okamžitě Standa, který přes gólmana zblízka protlačil náš aut. Ale za chvíli už opět vedl soupeř, to když se balon odrazil od tyče do naší brány způsobem, jakým to umějí jen naši protivníci…:-( Poločas jsme prohráli 2:1.

Ve druhé půli Matěj sáhl po míči v našem PU, takže červená a pentle – a bohužel proměněná – 3:1. Paradoxně jsme začali Kobylisy ve čtyrech přehrávat, ale už jsme pouze snížili z penalty nařízené po faulu na Pecouna. Kobylisy měly také dohrávat ve čtyřech – Radek se s míčem obtočil kolem posledního bránícího hráče a ten mu faulem zamezil v postupu už jen na samotného brankáře – dle mě červená karta… Poslední velkou šanci spálili Pavel, takže nám nezůstalo nic než dobrý pocit z konečně bojovného výkonu. Třeba Standa se hecnul a ačkoliv jeho místo je na hrotu útoku, skluzem na naší brankové čáře zamezil jasnému gólu, to Martin tou chvílí ještě dobržďoval svůj tradiční průjezd do prázdna…:-) Výsledková mizérie tedy trvá, ale aspoň jsme po delší době nebyli za kašpárky, což po zápase uznale konstatoval i soupeř. V tabulce ale rozhodují získané body, které jaksi stále zoufale chybí!

Co napsal rozhodčí?
Pohledný technický fotbal. V první půli se víc snažili domácí, ale často naráželi na nekompromisní obranu Proseka. Praradoxně se hosté zlepšili po vyloučení Pacáka, kdy vrhli síly do útoku a málem vyrovnali.

Jabadabadoo – Torpedo Barrandov 2 : 12 (1:7)

Výsledek mluví nad jakýkoliv komentář, bylo to velmi povedené vystoupení v podání naivního souboru divadla Jabadabadoo. Svým výkonem jsme pokořili pravděpodobně veškeré rekordy našeho 14letého působení v HL. Níž už klesnout nejde…

Sen Černý Most II PG – Jabadabadoo Prosek 6:2

Zápas 4. kola jsme odehráli v Běchovicích. Jelikož výsledek je v nadpisu, report bych po této větě nejraději ukončil… Ne kvůli skepsi, jen si prostě nějak nejsem jistý, co vlastně psát.

Opět jsme nezačali špatně – soupeř, ač nás věkovým průměrem kádru výrazně převyšoval, se po hřišti lépe pohyboval, byl důraznější a vstřelil po chybě obrany i první gól. Na ten ale po chvilce odpověděl Matěj díky důrazu před soupeřovou brankou a po Šumákově chytře rozehraném přímáku dokonce Pavel převážil výsledek na naši stranu. Poločas jsme vyhráli 2:1.

Do druhého nastoupil ČM s jasnou touhou výsledek otočit. Soupeř ještě zvýšil své úsilí, kolem naší brány bylo co chvíli rušno, střely ze střední vzdálenosti však létaly vysoko nad branku, zblízka buď zasáhl Martin nebo jsme měli kopec štěstí. Rozhodly tak dva téměř slepené góly po rozích, kdy v obou případech chyběl na pozici náš hráč, který by hlídal přední tyčku… Soupeře tyto momenty ještě více nakoply, naopak my jsme tou dobou byli již úplně rozklížení, naše hra v těch chvílích připomínala čutec školáků někde na plácku za činžákem. Ve zbytku zápasu jsme se již skoro k ničemu nedostali, naopak ČM nám tam nasypal ještě další 3 kousky a ze hřiště nás vyprovodil hokejovým výsledkem 6:2.

Celý druhý poločas jsem sledoval díky obnoveným potížím s kotníkem za střídačky a mohl se tak soustředit na náš projev, takže předchozí hodnocení rozhodně není střelou od boku… Nejsem m*dka mediální a nepřísluší mi tudíž individuální hodnocení (spolu)hráčů, ale snad můžu napsat, že jsou to pořád ty samé věci v podání těch samých lidí, které nás srážejí dolů, a to píšu s plným vědomím vlastní omylnosti. Je to jen „blbá“ Hanspaulka na nijak vysoké úrovni a všichni to (doufám) hrajeme tak nějak pro radost, na druhou stranu ne všechny baví dělat soupeřům kašpárky, ať už díky neskutečným a těžko uvěřitelným chybám vyplývajícím z nešikovnosti a nebo, a to je daleko horší, pocitu nadřazenosti nad spoluhráči (to už je otázka charakteru). Z hlediska sportovního nás nic horšího než opětovný pád do 7. ligy snad potkat nemůže, mě však daleko víc mrzí, že nálada v kádru není zrovna pozitivní a nemůžu se zbavit pocitu, že to, co jsme před těmi 14 lety začali stavět, se nám během posledních pár sezon tak nějak, kousek po kousku, rozplynulo pod rukama…

Jabadabadoo Prosek – Prague United 4 : 5 (2:1)
Branky: 2x Pavel, Matěj, Roman V.

Report ze zápasu je opět od Honzy, části psané kurzívou jsou mé poznámky. M.

Zápas třetího kola jsme odehráli na Tempu, což je soupeřovo domácí hřiště. Chyběl opět Zdeněk (PaCh), Honza W. (nemoc) a Jirka (cokoliv). Na soupisce se ale objevil nový člen kádru Matěj, takže jsme si i zastřídali…

K zápasu samotnému se nechci nijak obšírně vyjadřovat, zase bych se rozčílil… Ze začátku jsme byli lepší a po několika šancích se i ujali vedení (autové vhazování prodloužil Roman G. a Pavel ve skluzu dopravil míč do sítě). O to jsme po chvíli přišli a opět způsobem, kdy autor soupeřova gólu nemohl uvěřit, že skóroval – jeho skákavá přihrávka skoro od lavičky zapadla za tyč naší brány, Martin ji přes přebíhající hráče neviděl. Tou dobou už byl na hřišti opozdivší se soupeřův hráč, který hru PU pomohl zlepšit. Nejsem si úplně jistý, ale mám dojem, že jsme do poločasu ještě znovu vrátili vedení na svoji stranu, ale vůbec už nevím, jak a kdo. (Branku na 2:1 vstřelil Matěj, který si zpracoval přetažený roh Romana G. a skóroval přízemní střelou ke vzdálenější tyči).  Takže si dovolím tvrdit, že jsme poločas vyhráli 2:1. (Máš pravdu.) Ještě bych dodal, že za stavu 1:0(?) nám jinak dobře pískající rozhodčí upřel regulérní gól, kdy nepostřehl, že balon se po našem rohu na okamžik ocitl již celým objemem za čarou – soupeř holt křičel hlasitěji…

Ve druhé půli přišel postupně náš naprosto nesmyslný kolaps, kdy jsme si nechali dát jeden blbější gól, než druhý, celkem byly čtyři. Tentokrát jsme dojeli na šílené individuální chyby v poli, k čemuž se přidalo Martinovo zranění při jednom z jeho zákroků. V obraně chaos a nedůraz, přihrávky soupeřům, prostě zmar a bída. Soupeř nejen, že vyrovnal, ale dostal se do vedení 4:2 a zápas dokonale otočil. (Byly to vskutku kuriózní góly, vyrovnávací gól padl po centru do našeho brankoviště, kdy se u míče srazili 3 hráči, a míč se od někoho z nich odrazil a doplachtil do sítě, další gól padl po nastřeleném rohu, kdy se míč odrazil od Romanových zad před brankovou čáru, kde jej útočník soupeře snadno dorazil.) V zoufalém pokusu o tlak se nám podařilo ještě snížit (Roman V. střelou z poza pokutového území) a dokonce bylo i dost času na vyrovnání, jenže to bychom nesměli hned po rozehrání dostat pátý gól… Na ten jsme odpověděli už jen snížením na konečných 4:5 (Pavel zblízka uklidil míč do sítě, po sehrávce Romana V.), to bylo 2 minuty před koncem.

Po celkem dobrém prvním poločase tak přišlo hodně kruté vystřízlivění a my tak máme po třech kolech prakticky 0 bodov, jelikož ty s BBE se vlastně nepočítají… Nechci stahovat kalhoty míle před brodem, ale něco mi napovídá, že tahle sezona bude hodně krušná…:-(

Za sebe dodám, že ten zápas byl hodně podprůměrný, kvalitou rozhodně nezapadal do 6. ligy. Asi nejlépe to vystihuje, když napíšu, že vyhrál ten méně špatný tým Soupeř sice dal 3 šťastné góly, ale také nastřelil 2 břevna a několik dalších tutovek pochytal Martin. Takže nelze mluvit jen o štěstí.

Jabadabadoo Prosek – Black Bridge Elite 6 : 0K

Chlapci z BBE se ani na druhé letošní utkání nedostavili, což pro ně znamená vyloučení ze soutěže a pro ostatní jednu volnou sobotu navíc.

Roman nechal vzkaz v komentáři posledního zápasu, myslím že si to zaslouží překopírovat do vlastního příspěvku:

Zdarec chlapi,
ani se to nezdá a je tu nová sezóna 2010 podzim. S ohledem na poslední odehraná utkáním (závěr sezóny a turnaj Zdiby) si myslím, že příliš optimismu není na místě, nicméně věřím, že se dáme dohromady, budeme proměňovat šance a hrát týmově, tak jak o tom konec konců stále mluvíme . Pak snad nám i to štěstíčko vykročí naproti. Tak fotbalu zdar a Jabadabadoo zvlášť.

P.S.
Co takhle nějaká předsezónní válečná porada?
Ještě odkaz na rozlosování: Rozlosování pro P10

Sezona: HL 2010 jaro, 7. F liga

KK No Fear vs. Jabadabadoo Prosek 3 : 2 (1:1)

S postupem v kapse jsme se (nakonec teda jo) sešli k poslednímu zápasu sezony na Proseku. Postupové jistotě odpovídala i naše účast a „dochvilnost“, s jakou se 4 ze 6 aktérů pozdější grotesky dostavili na zápas. Chtěli jsme vyhrát a čekat, jestli Pivní Pohoda neztratí s Huňáčem a nespadne nám tak do klína konečné první místo. Získaný bod by s jistotou zaručoval minimálně druhý flek. Nakonec ale můžeme být rádi za to, že jsme ten postup již měli zajištěný. Dodám ještě, že se soupeřem jsme se potkali před cca. 3 roky, to jsme je smetli 11:0, leč do stejné řeky dvakrát nevstoupíš…

No Fear na nás vlítli od úvodního hvizdu a na prvních 5 minut nás přikovali na vlastní brankoviště, naštěstí jejich zakončení zatím vázlo. Postupem času jsme se ale otrkali a začali trochu hrát. Dokonce jsme vsítili první gól, to když “svěží a odpočatý“ Pavel zatáhl balon po pravé lajně a předložil ho Honzovi W. před poloprázdnou branku. Soupeř vyrovnal pěknou hlavičkou, skórující hráč měl ve vápně až příliš mnoho prostoru… No Fear měli o něco více ze hry, my jsme se potýkali s nepřesností a vzájemným nepochopením se. Nejsem si tím úplně jistý, ale myslím, že poločas skončil 1:1. Jako bonus jsem si vysloužil ŽK za projevení nesouhlasu s výrokem rozhodčího – moje blbost.

Druhá půle probíhala v podobném duchu, jako ta první. Na vedoucí gól No Fear ještě dokázal Jirka odpovědět, za stavu 2:2 dokonce Roman G. nastřelil tyč, nicméně rozhodující gól přidal soupeř a zaslouženě vyhrál. Tady bych asi pojednání o utkání ukončil – v zápase samotném jsem nevymyslel nic a není tedy nutné plodit něco zde…

H.