Výsledky 9. kola, 7.F liga

Jabadabadoo Prosek vs. Torpedo Praclub  8 : 1 (4:1)
Branky: 4. 28. 31. 56. 60. P. Hradílek, 6. 30. R. Volník, 45. R. Guttenberg – 26. J. Gál

Další překážkou v, proč to teď již nevyslovit, našich postupových plánech byl o záchranu bojující tým Torpeda Praclub. Zápas se uskutečnil ve Vysočanech. Soupeř odehrál prvních asi 15 minut oslaben o jednoho hráče v poli. Toho jsem se trochu obával, jelikož, jak je již na našem webu v několika reportech popsáno, pro nás to kolikrát žádnou výhodu nepřináší, spíše naopak… Ani tentokrát to nebylo ideální, nicméně dvogólový náskok jsme si stihli vypracovat, i když tento se rodil docela v bolestech. O oba góly v přesilovce se postaral, tuším, Pavel. S gólovou statistikou v tomto zápase mám vůbec problém, nějak si nevybavuju ani situace, ani střelce, takže tímto žádám ostatní zúčastněné (Pavel to určitě bude vědět), aby do komentáře doplnili (potvrdili) střelce našich osmi úspěchů. Za sebe si troufnu tvrdit, že 5x skóroval Pavel, 2x Roman V. a jeden gól přidal Roman G.

Zpět k zápasu. Po těch asi 15 minutách nastoupil za Torpedo 5. hráč do pole. Byl to shodou okolností jediný pozdější (úspěšný) střelec soupeře – v cca. 20. minutě využil špatného Martinova odhadu a těsně před ním přizvedl hlavou dlouhý nákop, který tak skončil v levém horním rohu naší branky. Tomu nákopu bezprostředně předcházel penaltový faul na Pavla, rozhodčím nepochopitelně otočený ve prospěch Torpeda. Snížení na 2:1 nás trochu znervoznělo (i díky tomu, že místo pentle a tím šance na pojištění vedení jsme najednou vedli už jen nejtěsnějším rozdílem), ale jen na chvilku, jelikož do poločasu jsme přidali ještě 2 góly a do druhé půle si tak odnesli vedení 4:1.

V té druhé jsme již góly dávali jen my, i když Torpedu jsme chvílemi nechávali až zbytečně moc prostoru před naší brankou. Jestli se o prvním poločase dá říci, že jsme jej odehráli zodpovědně a s vědomím, o co jde, tak o půli druhé to již, až na pár světlých chvilek, neplatilo. Lážo-plážo styl, nedůslednost a vyložené pí*oviny z pocitu „už se nemůže nic stát“, to byl obrázek naší hry. Přitom stačilo málo – při bránění si hlídat každý jednoho protihráče a přihrát si občas i dozadu. Je to pořád dokola a přiznám se, že ne všechny z nás to až tak úplně baví… I z tohoto čutání jsme ale dokázali přidat ještě další 4 góly a zápas tak dotáhli do pohodlného vítězství, které nás zase o kousek přiblížilo cíli.

A jelikož Gangbeng, který by nás při mimořádně nepříznivé shodě okolností (odstoupení/vyloučení ze soutěže špatně se scházejících a téměř jistě sestupujích K.F.C.) předskočil v tabulce (díky případné minitabulce s Huňáčem, ve které bychom díky jedinému obdrženému/nevstřelenému gólu ve vzájemných zápasech skončili poslední a v celkové tabulce tudíž čtvrtí) prohrál 1:2 s BBE, nemusíme se teď již soustředit na nic jiného, než na své vlastní výkony a ten postup si můžeme vykopat sami, bez ohledu na ostatní týmy. A já chci nakonec vyjádřit přání, abychom si ty poslední 2 zápasy užili a hráli naplno s pocitem zodpovědnosti vůči spoluhráčům a klubu jako celku, protože to, jakou úroveň Hanspaulky budeme hrát na podzim, se týká nás všech, na rozdíl od různých individuálních pseudocílů v podobě počtu obejitých protihráčů nebo ceny za střelu z té nejnesmyslnější pozice…