Jabadabadoo Prosek – Los Zewlos – 6 : 1 (4:0)
Branky: 2. 24. R. Volník, 2. Z. Podlipný, 14. J. Roučka, 44. 49. P. Hradílek – 37. T. Pata

Náš komentář
Desáté kolo nás přivedlo do Běchovic, kde nás čekal relativně snadný úkol, porazit beznadějně poslední a dávno již jistě sestupující Los Zewlos. Tento tým neuhrál letos na hřišti ani bod, jediné jeho vítězství je kontumační, proti K.F.C. (o těch ještě zmínka později). Zéwlové se na nás sešli pouze v 5 hráčích, tudíž nás zase čekala přesilovka, tentokrát celý zápas. Nás bylo jak psů, celkem 10! Že nám nadměrný počet hráčů do pole spíše škodí, se projevilo i tentokrát – za tu chvilku, co je člověk na hřišti, si prostě pořádně nezahraje, musí se hlídat, jestli už „nepřesluhuje“ a nenechává někoho sobecky tvrdnout na lavičce. Stačil by ještě jeden hráč navíc a daly by se točit celé 2 pětky, což už by mělo nějaký smysl a řád, ale takhle to prostě bylo na prd.

Ale zpět ke hře. Jak přibývají zápasy, které vyhráváme a držíme se tak na postupovém fleku, říkám si, co si tak asi musí myslet někteří soupeři („cože – tihle mají jít o ligu výš?!“). Třeba zrovna LZ by klidně mohli – rozhodně se totiž nedá říci, že bychom je přejeli, že bychom herně nějak vyjádřili ten propastný rozdíl v bodech a umístění v tabulce. Dokonce si dovolím tvrdit, že kdyby soupeř nastoupil alespoň v základním počtu hráčů, měli bychom možná problém, díky výkonu, jaký jsme předvedli. LZ bojovali, i přes svoji bezvýchodnou situaci, oslabení a nepříznivé klimatické podmínky, jako lvi a rozhodně nám nedarovali nic zadarmo.1:0 jsme sice vedli již ve 2. minutě, kdy se po samostatné akci prosadil Roman V., ale soupeř to nezabalil a Martin si rozhodně nemohl stěžovat na nedostatek práce, byť se většinou jednalo o střely ze střední vzdálenosti a nebo závary po autech a rozích. Postupem času jsme přidávali další góly a zvyšovali náskok na poločasových 4:0. O góly se vedle zmíněného Romana postarali ještě Zdeněk, Pavel a Jirka. Ještě bych dodal (a to je také důvod, proč nezvykle vysoké množství spoluhráčů na střídačce fakt nemusím), že celý poločas se nesl v duchu pokřikování, hecování a rad střídačky vůči právě hrajícím, což k pohodě na hřišti rozhodně nepřispělo, a to píšu s plným vědomím faktu, že já sám mám máslo na hlavě. Lepší je prostě tu naši bramboračku hrát, než se na ni bezmocně dívat…:-)

Ve druhé půli jsme z té pomyslné „jedničky“ snad vyřadili na neutrál, naštěstí pěti statečným z LZ již docházely síly, tudíž směr vývoje zápasu nebyl ohrožen. Dva další góly ještě přidali Pavel s Romanem V., čestný (leč naprosto zbytečný) úspěch zaznamenal i soupeř přesnou střelou k tyči, nicméně Martin sám ví, že chytat se dala a že o další nulu se tak připravil sám. Po zápase jsme se s Pavlem shodli, že nebýt tohoto a zároveň dalšího zbytečného gólu v minulém kole, mohl být Martin v tabulce neprůstřelnosti za naši skupinu někde úplně jinde, jelikož gól od Huňáče jsme inkasovali poměrně brzy. Protože se ale (někteří) individuálními statistikami zabýváme až daleko za umístěním týmu, neděláme z obdržených gólů tragédii:-). Ještě musím zmínit, že v tom vedru a dusnu se rozhodčímu tak nějak – jak to jen napsat – předcházely hodinky, v každém poločase (minimálně!) o pět minut – z hlediska tohoto zápasu to nikomu nemusí vadit, ale tohle se prostě nedělá… Vyhráli jsme tedy (povinně) 6:1 a jeli zase fízlovat na ostatní hřiště, jestli už to stačí.

První rána nás čekala na Zákostelní, kde nám chlapci z Pivní Pohody oznámili, že i přes jasnou převahu prohráli 1:2 s GoGem NC. Tento fakt oživoval možnost velké minitabulky (my, Pivní Pohoda, Huňáč, BBE a No Fear) a nám z toho nebylo moc dobře, protože svůj poslední zápas bychom, za předchozího plného bodového zisku No Fear, hráli právě s tímto soupeřem jako přímý o postup! Jeli jsme tedy do Kbel, podívat se, jak si BBE pohrají s o záchranu bojujícími K.F.C. Čekalo nás však velké překvapení, chvilku před koncem vedli K.F.C. 2:1 a rozhodně v tu chvíli nehráli žádný zoufalý beton. Případné 2 body by jim ještě zachovaly reálnou možnost na záchranu. To se však rozhodl změnit pan rozhodčí a asi 2 minuty před koncem si dovolil odpískat proti nim penaltu za „ruku“. Ruka je v uvozovkách proto, že dle „nového“ pravidla se předmětný zákrok jako nedovolené hraní rukou posuzovat nemá, ruka hráče byla u těla, navíc dotyk hráče byl zcela pasivní a neodvratitelný a bezprostředně nezabránila míči v pokračování v dráze letu. BBE z penalty srovnali a remízou 2:2 zápas i skončil. Přijít o reálnou možnost záchrany gólem z vymyšlené penalty 2 minuty před koncem, to by mě asi jeblo! Tento zápas pro nás moc neřešil. Jeli jsme tedy ještě na Pražačku, kde se hrál, z našeho pohledu, ten nejdůležitější mač – Huňáč proti No Fear. No a k naší velké úlevě Huňáč svého soupeře jasně porazil asi 6:1 a zajistil tak nejen sobě, ale i nám (Pivní Pohoda by stejně i ze všech minitabulek vycházela jako postupující) postup (návrat) do šesté ligy, jelikož nikdo další ve skupině již nemůže hranice 15 bodů dosáhnout. Tím dostala nečekaná předchozí prohra Pohody úplně jiný význam, jelikož nám ještě zachovává jakous-takous naději na celkové první místo, což by, po sezoně plné kotrmelců, byla fakt sranda. Teď vidím, že jsem po delší době zase sepsal román, takže to zkrátím – kolo před koncem máme jistý postup, v kole posledním si ještě zahrajeme o to, z jakého místa v tabulce to bude. Uvidíme, jak to dopadne, já osobně bych si přál, abychom se se sezonou rozloučili kvalitním výkonem a napravili si tak dojem z posledních dvou zápasů.

P.S.: Chlapcům z BBE bych ještě vzkázal, že jejich proklatě nízké Tipo v dehtu sice „tahnejakcyppyčovole“, nicméně při vzájemné konfrontaci jsem přednost zprava měl já a jen proto, že, bohužel, musím myslet i za jejich řidiče, teď máme svá auta i kosti ještě pohromadě (teda aspoň já určitě)… Nebo mi unikla nějaká změna ve vyhlášce?!